Výlet
V sobotu jsme se rozmýšleli, jestli máme jet do Slavičína na závody soutěžit, nebo se jenom podívat. Nemohli jsme se rozhodnout, protože vypadalo, že bude pršet. Ale tak jsme přeci jenom jeli. Trasu jsme si prohlédli na internetu a zdála se celkem v pořádku.
Z našeho města jsme vyjeli v pohodě, tam jsme to ještě znali, i ve vedlejším městě Pitín. Tam jsme jeli lesem, okolo přehrady, přes vodu a zase lesem. Vyjeli jsme na paloučku, hledali jsme cestu. Museli jsme se i párkrát zeptat. A pak jsme pokračovali. Viděli jsme Slavičín. Super, už jsme tady, řekla spolujezdkyně, ale zakřikla to.
Hned jak jsme jeli, nemohli jsme najít průchozí cestu, protože všude byli ohrady krav, po desítek minut jsme dojeli do ulice Za Zemánky, jeli jsme přes cyklostezku, silnici, po louce a najednou jsme viděli závody. Mimochodem jsme přijeli o 3 hodiny později, spíš ke konci. Paní nás přesto ještě chtěla přihlásit, takže jsme s Verčou byli soutěžící.
Stihli jsme jet VE DVOJICÍCH, to byla disciplína, kde dělali obraty, pak se musel sebrat z barelu plyšák, jet zpět slalom a skočit přes překážku. Já to dala celkem dobře, ale Syd se bál barelu. Předala jsem plyšáka Verče, ale kobyla Shary nechtěla jít. Měla jet to samé co já, ale jen dát plyšáka na barel. Shary protestovala, a proto vyhrála druhá dvojice. Nám to ale nevadilo.Poslední disciplína. Tři barely se musely objet. Tentokrát jel každý za sebe. Já jela společně s Verčou, takže jsme jely dvě Bojkovjanky spolu. Ona měla Medinku, Quarterku a já poníka Syda. Zajímavý souboj, který jsem vyhrála. Syd si klusal, ale byl rychlejší. Pak jsem byla na barely s Paintkou, ti byli lepší než my, protože na to trénují každý den. Nám se ale taky dařilo. Závody se mi moc líbili. Přiští rok budeme mít lépe natrénováno a určitě vyhrajeme.
A začalo pršet. Cestou domů jsme zmokly, po čtyřech hodinách cesty jsme byly rády konečně doma. Byla jsem moc unavená, protože můj poník Syd dělá strašně malé kroky a hrozně to drncá, a ještě k tomu mne do zad bouchalo pití, co jsem vezla v batohu. Přežily jsme to a máme z toho krásné zážitky.
autor článku: Miší*Foal